web

Radiační rány

Co je ozařování?

Ozařování neboli radioterapie je léčebný postup, který s pomocí radioaktivity oslabuje a ničí buňky rakovinného nádoru, přičemž cílem je zmenšení nádorové hmoty před samotnou operací při co nejmenším poškození okolní zdravé tkáně. Využívá se při léčení rakoviny prsu, rakoviny tlustého střeva, lymfomů (nádorů mízních uzlin), rakoviny prostaty a dalších. 

Radioterapie se často kombinuje s chemoterapií, může být hlavní způsob léčby, ale také se využívá u inoperabilních tumorů ke zmenšení objemu, zpomalení bujení, ošetření neřešitelného krvácení a další.

Současná radioterapie probíhá na takzvaných lineárních urychlovačích, které na nádor působí ionizujícím zářením. Toto záření snášejí nádorové buňky zpravidla hůře než buňky normální, zdravé. Po zásahu zářením dojde k poškození jejich základních funkcí, buňky ztratí schopnost se dělit, rozmnožovat a odumřou.

Kdy musí pacienti chodit na ozařování?

Jak již bylo řečeno, pacienti musí na ozařování docházet buď před operací nádoru, aby došlo k jeho zmenšení, někdy i po operaci, aby se případné nádorové buňky, které mohly zůstat ve tkáních, bezpečně zlikvidovaly. Někdy je léčba ozářením první metodu volby a jindy je to léčba takzvaně paliativní (nevyléčí nádor, ale zmírní obtíže nemocného). Pokud se jedná o velký neoperovatelný nádor, je ozařování spolu s chemoterapií stěžejním pilířem léčby.

Jak často se musí chodit na radioterapii a po jakou dobu?

Celková délka léčby je velmi individuální a pro každého pacienta jiná, pohybuje se ale kolem několika týdnů, docházka na léčbu může být i každodenní. Přesný postup léčby stanoví ošetřující lékař.

Jak ozařování probíhá?

Stačí si odložit oblečení a lehnout si na speciální stůl, kde vás pak radiologičtí asistenti nastaví do správné polohy. Pak už budete jen klidně ležet, zatímco se nad vámi bude pohybovat hlavice urychlovače. Celá procedura včetně kontrolního snímku trvá jen pár minut a celou dobu jste pod dohledem kamery. Personál s vámi může i hovořit prostřednictvím mikrofonu.

S kompletním průběhem procedury vás seznámí váš lékař, který také zodpoví veškeré vaše doplňující otázky. Měl by přesně vědět, jaké léky užíváte a jak probíhala dosavadní léčba.

Protože radioaktivita nemusí úplně vyhovovat lidské kůži, mohou se objevit nežádoucí účinky. V důsledku ozařování se může objevit zarudnutí kůže, může se začít loupat, popřípadě na ní dokonce vzniknou puchýřky či mokvavé rány.

Jak situaci usnadnit?

K minimalizaci nežádoucích účinků radioterapie projevujících se na kůži je vhodné použít Flamigel, gel působící na principu vlhkého hojení, který se používá úspěšně nejen k léčbě postradiačních kožních reakcí, ale lékaři ho doporučují také jako prevenci.

Kůže v průběhu ozařování potřebuje pečlivou průběžnou péči. „Hned se zahájením radioléčby je dobré patřičná místa, především oblast krku či prsu, promazávat Flamigelem,“ radí Petra Dopiráková z onkologické kliniky ostravské nemocnice. „Gel vytvoří na kůži ochranný film a ta pak ozařováním tolik netrpí. Navíc chladí, takže jeho aplikace je pro pacienta příjemná a ulevující."


Na tvorbě stránek se podílela MUDr. Marta Horáková, Dětská chirurgie, Oblastní nemocnice Kladno
a paní Petra Dopiráková, Onkologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava.