web
Vlhké hojení

Vlhkost ran

Je dokázáno, že tekutina, kterou rána vylučuje, obsahuje spoustu výživných látek podporujících růst a napomáhá tak při hojení rány. Z tohoto důvodu moderní přístup pracuje s myšlenkou udržení optimálně vlhkého prostředí rány, neboť tak dochází k hojení až o 40 % rychleji a s nižším výskytem komplikací. Převazy jsou méně časté a bolestivé, což jsou pozitiva ovlivňující psychiku pacienta. Výhodou vlhkého krytí je zejména také ochrana rány před sekundární infekcí a dalšími vnějšími vlivy. V neposlední řadě je vlhká terapie snazší pro ošetřující personál a také ekonomicky výhodnější.

Máme na výběr z mnoha typů vlhkého krytí, při výběru bereme v úvahu různé faktory, jako jsou hloubka rány, přítomnost infekce či nekrózy, alergie atd..

 

Tradiční terapie

Tradiční terapie využívá jako obvazový materiál gázové krytí.

Není však ideální jej používat jako primární, protože gáza neposkytuje ideální podmínky pro hojení (nemá vlastní terapeutický účinek a neudržuje optimální vlhkost rány), přilne k ráně a při odstraňování během převazu působí pacientovi bolesti.

Používá se proto k fixaci primárního krytí nebo poslouží pro malá, dobře hojitelná zranění, či akutní rány, kdy nemáme k dispozici vhodnější materiál.

Obvaz

Hojení ran

Hojení ran je proces obnovy tkání. Jedná se o proces komplexní. Má několik fází a závisí na mnoha faktorech, ať již lokálních (např. porucha krevního zásobení, přítomnost infekce, teplota a pH, způsob ošetření) nebo celkových (stáří a zdravotní stav, nedostatek bílkovin, vitamínů a minerálů, vliv léků apod.)


Podtlaková terapie

Podtlaková terapie ran, označovaná také jako terapie ran kontrolovaným tlakem, je mechanická neinvazivní metoda léčby ran, která využívá subatmosferického tlaku. Princip léčby spočívá v tom, že podtlakový systém odvádí z rány infekční materiál a ránu aktivně uzavírá. Tímto urychluje průběh čistící (zánětlivé) fáze hojení a také zabraňuje vstupu sekundární infekce. Tato metoda je praktická, bezpečná, šetrná, technicky a operativně nenáročná, nicméně nevýhodou zůstává nutnost hospitalizačního pobytu a také vyšší pořizovací cena oproti vlhké terapii.

V České republice je podtlaková terapie součástí standardů léčby komplikovaných pooperačních ran, a také k léčbě nehojících se ran, kdy selhávají tradiční postupy hojení.

 

podtlaková

Kompresivní terapie

Kompresivní terapie pomáhá zejména při prevenci i léčbě nejčastější chronické rány – venózního bércového vředu, který patří k nejzávažnějším projevům onemocnění žil a lymfatických cév. Cílem léčby je podpora proudění krve v končetinách a zlepšení cirkulačních poměrů, a to díky optimální kompresi elastickým obinadlem nebo jinými kompresivními systémy (elastické punčochy). Pro úspěšnou kompresivní terapii je důležitá také přiměřená fyzická aktivita ve formě speciálních cviků nebo pravidelných procházek, protože tato aktivita napomáhá ke zlepšení oběhového systému. Kompresivní terapie bývá často kombinována zejména s vlhkým krytím ran.
 

kompresivní

 

Débridement

Přítomnost odumřelých buněk či tkáně v ráně výrazně zpomaluje proces hojení a podporuje vznik infekce. Z tohoto důvodu je odstranění odumřelé tkáně nejdůležitějším a nejzásadnějším krokem při moderní léčbě ran. Takovému odstranění se odborně říká právě débridement. Smyslem débridementu je tedy odstranění cizího materiálu, kontaminované tkáně z rány a tím pádem zlepšení podmínek pro hojení rány.

Metod débridementu je několik. Při výběru konkrétní metody je ale potřeba zohlednit charakter rány a onemocnění, celkový zdravotní stav pacienta, bolestivost zákroku a jeho naléhavost. Metody šetrnější vůči tkáním mají vždy přednost.

Hydroterapie

Hydroterapie neboli vodoléčba patří k nejstarším léčebným metodám a zahrnuje různé druhy obkladů, zábalů, střiků a koupelí. Součástí hydroterapie je také hydrochirurgie, která je vlastně metodou débridementu a slouží tedy k odstranění odumřelé tkáně. Nejefektivnější je systém, kde k čistění rány dochází pomocí tenkého paprsku tekutiny (sterilní vody nebo fyziologického roztoku), který vychází ze speciální trysky a proudí pod silným tlakem.

Voda s sebou strhává odumřelou tkáň a vyplachuje infekci z rány.

Fáze hojení

Rozlišujeme tři fáze hojení rány: čisticí, granulační a epitelizační. Pro každou fázi je ideální jiný typ krytí a postup ošetřování, záleží také na hloubce a typu rány, poraďte se proto se svým lékařem.

Čisticí fáze

Pro úspěšnou léčbu musí nejdříve dojít k vyčištění rány od infekce, částí odumřelé tkáně, povlaků a jiných složek. Tuto fázi často doprovází zánět a zarudnutí.

Granulační fáze

V této fázi léčby vzniká nová, tzv. granulační tkáň, která ránu pomalu vyplňuje. Musíme dbát na to, aby nedošlo k porušení, vysušování nebo infekci nově vznikající tkáně.

Epitelizační fáze

Dochází k obnově pokožky většinou od okrajů rány, či v podobě spojujících se ostrůvků. Nadále je nutné ránu udržovat přiměřeně vlhkou a chráněnou.
 

Na tvorbě stránek se podílela MUDr. Marta Horáková, Dětská chirurgie, Oblastní nemocnice Kladno
a paní Petra Dopiráková, Onkologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava.